15. - Ztracená budoucnost 2. část

25. june 2007 at 11:18 | TheMajestic |  D.A.S. 2: Desert Snake
15. kapitola

Brumbál ji slíbil, že dokud něco jiného nevymyslí, může zůstat na Ústředí, a tak tam bydlela a pomáhala jim už týden. Její oblíbenou zábavou bylo dohadovat se s Moodym. Za každou cenu ji chtěl naučit nějaká kouzla, která se ji budou hodit při testech na bystrozora. Ona ho na druhou stranu stále přesvědčovala, že neukončila ani čtvrtý ročník, přeměňování a bylinkářství ji nic neříká a navíc s tím krásným tetováním se asi bystrozorem nestane. A přesně takhle začínala každá jejich hádka.
"Moody! Konči už! Jsem unavená a už mě to nebaví. Říkám ti, že ze mě bystrozor nikdy nebude!"
"Já jenom myslím na tvou budoucnost, taky bys měla začít."
"Moje budoucnost je ztracená, nemusím o ni přemýšlet."
"Jak můžeš ztratit budoucnost?"
"To máš pravdu, jak můžu ztratit něco, co nemám."
"Co to zase říkáš?! Každý má budoucnost!"
"Jo, jenom zrovna ta moje je tak krátká, že o ni nemá smysl přemýšlet," ukončila Llein debatu a vyběhla u kuchyně.
"Ještě tě to baví?" zeptala se jí jednou Tonksová, když ji potkala v noci, když Llein šla na pokoj z kuchyně, kde právě zakončila hádku s Moodym - vítězně.
"Víš, že jo? Stejně se tady většinou nudím," zasmála se a Tonksová se k ní přidala. Llein se pak s ní rozloučila a šla si lehnout.
***
Nespala ani tři hodiny. Celou dobu měla takový divný pocit. Když se probudila, uvědomila si, že ji pálí Znamení Zla. Co se asi zase děje?
Zavřela oči a najednou se jí vybavil ten sen. Viděla hrad a Smrtijedy, jak na něj útočí. Snaží se chytit nějakého kluka. Uvědomila si, že mu musí nějak pomoct. Představila si ten hrad a ze všech sil se soustředila na ten obrázek. Nakonec se přenesla a trefila se dokonce nedaleko toho hradu.
Rozhlédla se kolem, ale nikde tady neviděla stopy po zápase. Buď to byl jenom zlý sen, anebo přišla včas. Po chvilce zjistila, že to jenom sen nebyl. Směrem od hradu se plížila nějaká postava. Llein ho sledovala, ale najednou něco v lese za ní zašustilo. Zahlédla ve světle měsíce bílou lebku a došlo jí, že to je smrtijedská maska. Otočila se na tu osobu, co se plížila z hradu.
"Pozor!" křikla na něj. Postava se zarazila, ale bylo už docela pozdě, protože se z houští vydral okřik a Smrtijedi vyrazili. Ještě sice nebyli všichni, ale stále se sem ještě zbytek přemísťoval, lépe řečeno do lesa.
Llein se rozběhla za tím klukem ze snu. Smrtijedů bylo příliš mnoho, než aby je mohli zastavit. Jakmile se k němu dostala, přenesla je oba někam, kde by mohli být chvíli v bezpečí.
Dopadli na písčitou zem.
"Hej, já tě znám, zdálo se mi o tobě."
"Zvláštní, mě se zdálo o tobě, byl jsi v nebezpečí a..."
"... šel jsem ti na pomoc," dopověděl za ní. Chvíli na sebe koukali.
"Voldemort," řekla dívka po chvíli. Kluk se zarazil. Kdo je ta holka zač.
"Proč si myslíš?"
"Jak můžou mít dva lidi stejné sny? Někdo nám ty sny musel podstrčit, chceš-li, vsugerovat."
"Byla to past," souhlasil s ní. Llein na něj koukla. Předtím neměla moc příležitost si ho prohlédnout. Najednou se zarazila.
"Já tě znám, ty jsi ten Harry Potter," řekla. Podíval se na ni.
"Jo. Nejspíš nemá smysl se tě ptát, odkud..." prohlásil sklesle.
"Promiň, asi to musí být otravné," řekla rychle, když si povzpomínala na všechny dopisy od Rona, co v nich kdy psal.
"To nic. Dokážu pochopit, proč by mě chtěl vylákat ven, ale proč tak tebe?" podíval se na ni.
"No, zrovna nedávno se mi povedlo ho pořádně naštvat," usmála si dívka nevinně.
"Nemůžu si pomoct, ale někoho mi připomínáš..."
"Možná ti někdy Ron ukázal nějakou fotku," zazubila se.
"Takže... Ty jsi Llein, jo? Heh, tak tebe bych tady nečekal."
"To jsme dva. Měli bychom se trochu šoupnout, za chvíli nás zase vypátrají, ale nejdřív se mrknu, jestli náhodou už není u školy ticho," prohlásila a přemístila oba ke škole. Zdálo se, že tam je ticho, tak se vydali k hradu. Najednou si to Llein zamířila ke nějakému srubu a schovala se za ním.
"Co se děje?" zeptal se Harry šeptem.
"Mám takový zvláštní pocit. Pochybuji, že by tohle místo hned tak opustili. Možná to bude další past. Přenesla bych nás rovnou do školy, ale nejsem si jistá, že bych se trefila. Co jsem slyšela od Hermiony, je tam spousta tajných chodeb a místností... Nevím, jestli bych se netrefila a nepřenesla nás někam do vzduchu nebo hůř do stěny."
"To je fakt. V Bradavicích není snad normálního nic. Některá patra jsou různě veliká."
"Možná bych mohla zkusit přenést nás do nějaké vstupní haly, je tam něco takového?"
"Jo."
"Předpokládám, že by měla být celá na jedné úrovni."
"Je."
"Dobře, tak jdeme tam," řekla, ale okamžitě Harryho odstrčila stranou, protože koutkem oka zaregistrovala nějaký pohyb. Na místě, kde se Harry opíral o stěnu, teď byla vypálená díra po kletbě.
"Raději si to dopovíme někde jinde," poznamenala dívka. Harry okamžitě souhlasil a rozběhl se do Zapovězeného lesa. V lese si to zamířili k hradu. Nebyli tam tak nápadní a občas je kryly stromy.
Na kraji lesa se zastavili. Blíž k hradu se lesem nedalo dostat. Chvíli se vydýchávali. Smrtijedi se k nim blížili.
"Budoucnost je opravdu ztracená," řekla si tiše a začala něco hledat v kapse.
"Co jsi říkala?" zeptal se Harry.
"Že za tuhle krádež mě už nikdo stíhat nebude," řekla a vytáhla konečně to, co hledala. Byl to na malinkou kostičku složený kus pergamenu. Vypadal, jako by ho někdo vyrval z knihy a číslo stránky vespod jenom potvrdilo jeho teorii.
"Co to máš?"
"Jedno kouzlo, jestli nebude zbytí, tak ho použiju," řekla a roztrhla pergamen. Velký kousek podala Harrymu.
"Možná se vám to někdy bude hodit, je to z Voldemortovy knihovny, takže to asi jen tak někde nenajdete."
"Co jsi dělala ve Voldemortově knihovně, prosímtě?" nechápal.
"Něco jsem hledala," usmála se omluvně a rychle si přečetla kouzlo z papírku, co si nechala. Byl tam trochu složitý postup k provedení toho kouzla,a tak se to Llein snažila zapamatovat."
Zatímco utíkali a Llein si to předčítala, Smrtijedi na ně stále útočili. Blížila se k nim malá skupinka, před kterou by neunikli za žádných okolností. Llein se zastavila a prvního z nich smetla. Harry se k ní postavil zády a čtyři Smrtijedi je obstoupili. Harry schytal nějakou kletbou, že ho to odneslo kousek dál. Proti Llein stáli teď všichni čtyři, i když dva z nich byli zranění. Řekla formuli správně, ale nic se nestalo. Potom si uvědomila, že zapomněla ten fígl s hůlkou. Už na to ale nebyl čas. Jeden Smrtijed se zaměřil na ni.
"Avada Kedavra," řekl a kouzlo vyrazilo. Llein strnula, ale stalo se něco nepředvídaného.
***
Harry ležel na zemi a sledoval Llein. Použila to kouzlo, ale nic se nestalo. Potom jeden Smrtijed vyřkl smrtící kletbu a objevilo se zelené světlo. Najednou ale dívka odletěla kousek dozadu a dopadla na záda kousek od Harryho.
"Jauvajs," zatvářila se nemile a Smrtijed okamžitě shořel. Další si zatím drželi odstup.
"Jak jsi..."
"To já ne," řekla Llein a ukázala na přívěsek, který měla kolem krku. Přes portrét jejího otce se táhla obrovská prasklina, jak tam kletba narazila.
"Musíme se dostat do hradu a rychle."
"Jo, ale musíme po svých, ten přívěšek byl přenášedlo," oznámila mu skličující fakt. Harry nějakým kouzlem odhodil jednoho Smrtijeda skoro na půl cesty k jezeru.
"To bylo dobrý," kývla hlavou a odzbrojila dalšího z nich. Posledního jednoduše kopla do hlavy, popadla Harryho za ruku a táhla ho k hradu, protože zahlédla v dálce další várku, těch ale bylo daleko víc, než by mohli zastavit v boji tváří v tvář.
Když si Smrtijedi uvědomili, že jim utíkají, začali na ně útočit. Některé kletby k nim ani nedolétly, některé naopak příliš daleko. Párkrát to ale bylo těsně. A jednou to už těsně nebylo. Zasáhli Llein přesně a trefili ji do nohy, takže nemohla dál utíkat.
Z očí ji tekly slzy. Ne kvůli tomu, že to bolelo, ale kvůli tomu, co se teď chystala udělat. Věděla, že ji zabijí, až ji dostanou. Rozhodla se dát tedy šanci alespoň Harrymu. Nevěděla, jestli se bojí nebo ne, ale byl to takový zvláštní pocit.
"Už brzy budeme spolu, tati," zašeptala.
Posadila se ve směru, odkud dorazí Smrtijedi. Nachystala si hůlku. Najednou k ní zezadu přistoupil Harry.
"Pojď pomůžu ti," řekl, ale lekl se, když uviděl v jejích očích slzy.
"Hrad je daleko, musel bys mě nést, neunikli bychom... Běž už, zdržím je," řekla a odvrátila pohled, aby neviděl nový příval slz. Harry chtěl něco namítnout, ale ona ho zarazila.
"Běž už!"
Položila si hůlku na kolena a začala předčítat kouzlo. Netušila, jak mohl někdo vymyslet něco tak složitého a myslet si, že to bude použitelné v normálním boji. Teď se to ale hodilo.
Už formuli odříkala pošesté a hůlka se začala vznášet. Llein se sama pro sebe usmála. Vyšlo to. Hůlka se zastavila na úrovni jejích očí. Smrtijedi už byli tak blízko, že na ni začali vrhat kletby. Vyslovila zaklínadlo posedmé.
Kolem Smrtijedů(bylo jich asi patnáct) se utvořila jakási fialová svítící blána. Uvnitř začaly létat elektrické výboje. Llein na to zírala, netušila, jak přesně to kouzlo protivníka zničí, ale věděla, odkud se ta energie k vytvoření blesků bere.
Smrtijedi k bublině začali křičet. Když některým z nich prošel blesk, zabilo ho to. Pokoušeli se požít nějaká kouzla, aby se dostali ven, ale bylo to k ničemu. Blána kouzla pohltila a vyslala proti ním další blesk.
Dívka klečela na zemi. Cítila se strašně unavená. Bublina z ní odčerpávala veškerou energii. Chtělo se jí spát. Najednou jeden ze Smrtijedů použil nějaké kouzlo, aby se dostal ven. Kouzlo sice neproletělo skrz blánu, ale Llein cítila, jako do ní někdo píchl špendlíkem. Soustředila se, aby neusnula rychleji, než všichni budou zneškodnění.
V bublině se zamlžilo a pak zmizela. Všichni Smrtijedi, co byli v ní, byli mrtví. Ve tvářích se jim usadil vyděšený výraz.
Kouzlo z vás čerpalo energii, aby uzamklo vaše protivníky a zabilo je. Bylo ale určeno pro maximálně pět protivníků. Když jste to kouzlo použili, cítili jste se velmi unavení. Llein překročila počet protivníků. Když bublina zmizela na tváři se ji usadil jemný úsměv. Věděla moc dobře, že za tohle zaplatí. Energie, kterou bublina potřebovala k jejich usmrcení, bylo neskutečně moc.
Llein ještě chvíli pozorovala své dílo zkázy. Potom jí hůlka spadla do klína a Llein upadla.
Když Harry viděl, co se děje, zastavil se. Z hradu začali vybíhat profesoři s Brumbálem v čele. Harry s hrůzou sledoval, jak dívka upadla. Rychle se za ní rozběhl. Rozhlížel se kolem, jestli tam nejsou nějací Smrtijedi. Překvapeně zůstal stát, když uviděl těch patnáct mrtvých.
Poklekl u dívky. Vypadala klidně, jako by spala. Potom si ale Harry s hrůzou uvědomil, že nedýchá. Na klíně jí ležela hůlka a papírek s tím kouzlem. Inkoust byl trochu rozmáčený, jak plakala.
Brumbál se zastavil nad Harrym a nějakou osobou. Chvíli pozoroval mrtvé Smrtijedy, potom se podíval na tu osobu a překvapením zůstal stát.
"Proboha, Llein," zašeptal a klekl si k ní. Pokusil se nahmatat tep, ale žádný už neměla. Vzal do ruky její hůlku a ten papírek, co měla v klíně, a vstal. Kouzlem ji pak zvedl do vzduchu a vyrazil někam do noci.
Profesoři spolu s Harrym tam zůstali. Nakonec se vydali k hradu. V oknech svítily světla, jak všichni pozorovali, co se tam dělo. Harry odvrátil zrak od hradu.
Pro ně to možná bylo vzrušující, ale ona si dobrovolně zvolila smrt, aby mu dala trochu času navíc.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 makadan makadan | Web | 25. june 2007 at 11:18 | React

ahojky u mě je bleskovka..tak se kdyžtak stav :-)

2 Mystery Mystery | Web | 26. june 2007 at 17:22 | React

teda...kam na ty nápady chodíš?

3 Anis Anis | 27. june 2007 at 13:19 | React

to Mystery:

ono me to nejak napada samo behem psani... muzes se zeptat happy, ze to puvodne bylo uplne jinak... ale potom sem to prepisovala... ono to samo:D:D:D

4 nomi nomi | Web | 28. june 2007 at 19:16 | React

ach jo co ti prepana mam uz napisat???...ked tvoje poviedky su vsetky uzasne  a uz nenam slova chvaly...proste vsetky dosli::D:D:D:D:D:D" rel="nofollow">D:D:D:D:D:D:D:D::D...

5 Klaruska Klaruska | 13. october 2007 at 20:56 | React

Tak to bylůa úžasná povídka...fakt se Ti moooooc povedla,je úplně nádherná a smutná.Nevím,jak jinak bych měla vyjádřit,že toto bylo vážně úžasné!

6 Figotka Figotka | 6. december 2007 at 17:17 | React

Já naprosto souhlasím s nomi... :D Předpokládám, že i třetí část DAfkoS, skončí taktéž smrtí... No nic, chvála došla, zbývá si přečíst poslední část :D

7 Charisse Charisse | Web | 15. april 2008 at 22:24 | React

Páni, bylo to úžasný, zase někdo skončil špatně...Fňuk...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.